Zkušenosti odjinud: Vzdělávání a poradenství ve Švédsku

Odborná konzultantka CVV Dana Sklenářová se ve Stockholmu seznámila s tamním vzdělávacím a poradenským systémem. „Ve Švédsku nemají nezaměstnané, ale lidi hledající práci,“ řekla s úsměvem po listopadové návštěvě severských škol a dalších institucí z oblasti vzdělávání a kariérního rozvoje.

Na úvod čtyřdenní studijní návštěvy Švédska, které se účastnili zástupci vítězných organizací Národní ceny kariérového poradenství, představili zástupci organizace Sweedish Council for Higher Education švédský vzdělávací a poradenský systém. Standardizaci kurikula ve všech švédských vzdělávacích institucích a také roli kariérových poradců v něm představila Lisa Tönus z agentury Swedish National Agency for Education. „Zaujalo mě, že kariérní poradenství je systematicky poskytováno v různých fázích života člověka. Podílejí se na něm školská zařízení všech stupňů, centra zřízená místními samosprávami, akademická sféra i úřady práce. Vše je na národní úrovni podpořeno informačními webovými službami,“ srovnávala český a švédský systém kariérního poradenství Dana Sklenářová.

Specifika kariérového poradenství byla patrná i přímo v praxi. Základní škola v Södertälje, městě vzdáleném asi 30 km od Stockholmu, vzdělává většinový podíl studentů přicházejících z Blízkého východu, celkově ji navštěvuje více než 90 % dětí imigrantů desítek různých původů. Na Stockholmské univerzitě, která je se svými 70 tisíci studenty vůbec největší univerzitou ve Švédsku, zase bylo patrné propojení studijního a kariérového poradenství. „Existuje zde bakalářský studijní program Studijní a kariérové poradenství, jehož absolventi pak vykonávají profesi kariérových poradců nejen na univerzitě, ale také v jiných institucích, s dalšími cílovými skupinami. Jedná se o odborníky, kteří, jednoduše řečeno, nejsou ani psychology, ani pedagogy. Jejich vzdělání je interdisciplinární, rovným dílem jsou zastoupeny behaviorální i společenské vědy“ dodala Dana Sklenářová.

Jiný přístup ve vzdělávání představovala i tzv. lidová střední škola (švédsky „Folk Hogsköla“). Tradiční skandinávská instituce je určitou alternativou ke středním školám, studenti na ni však mohou nastoupit až po dovršení věku osmnácti let. Fungování švédské sítě úřadů práce, evropské sítě EURES a speciálního programu pro prioritní cílovou skupinu mladých lidí bez práce na závěr ukázalo odlišnou mentalitu Seveřanů v oblasti podpory a poradenství na trhu práce. „V duchu švédského pozitivního myšlení nejsou tito mladí lidé vnímáni jako „ohrožení na trhu práce“, mluví se o nich jako o „prioritní skupině.“ Způsob práce s touto skupinou je intenzivnější než známe z našich podmínek. Standardně probíhají souvislé několikaměsíční programy, vyžívající individuální i skupinové nástroje a aktivity, které účastníkům pomohou buďto najít zaměstnání nebo se vrátit zpět do vzdělávacího systému,“ řekla po návratu do Česka Dana Sklenářová.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace