Zahájení pracovní dráhy absolventů středních škol

Národní ústav vzdělávání publikoval v roce 2014 výsledky výzkumného šetření na téma Přechod absolventů středních škol na trh práce - srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů. Vyplývá z nich, že délka přechodu ze střední školy do prvního zaměstnání je ovlivněna velkým množstvím faktorů. Mezi ty nejpodstatnější patří situace na trhu práce, vývoj nezaměstnanosti nebo dosažená úroveň vzdělání.

Přibližně 57 % vyučených, 51 % maturantů a 54 % absolventů nástavbových oborů získalo první zaměstnání do 3 měsíců od absolvování dané střední školy. Dá se tedy říct, že zhruba polovina absolventů vstoupila na trh práce relativně plynule. Celkem 20 % respondentů všech kategorií vstoupilo do zaměstnání až  po době 3 - 6 měsíců. Po více než půl roce si svou první práci našlo přibližně 20 - 25 % absolventů. Zbylých 10 - 15 % absolventů na trh práce vstoupilo dokonce až po roce od ukončení školy.

Podstatným faktorem při přechodu na trh práce jsou strategie získání prvního zaměstnání, které můžeme rozdělit na formální (Úřad práce, personální agentury, inzeráty) a neformální (osobní kontakty, přímé návštěvy ve firmě). Z šetření vyplývá, že absolventi středních škol při hledání prvního zaměstnání využívají zejména neformální způsoby. Nejčastěji tak činí za pomoci rodičů a příbuzných (30 %) a kamarádů/spolužáků (17 %). Stejně častým způsobem získání první práce byla osobní návštěva v dané firmě (17 %). Celkem 14 % respondentů využilo při nalezení prvního zaměstnání informace, které nalezli na internetu. Pátým nejčastějším způsobem bylo získání zaměstnání díky předchozí praxi ve firmě (9 %). Naopak pouhé 3 % absolventů získalo své první zaměstnání přes Úřad práce ČR.

Následující grafy shrnují strategie, které uplatňují absolventi učňovských a maturitních oborů.

 

Graf č. 1: Způsoby získání prvního zaměstnání - Střední vzdělání s výučním listem

 

Graf č. 2: Způsoby získání prvního zaměstnání - Střední vzdělání s maturitní zkouškou

 

Způsoby hledání prvního zaměstnání jsou u absolventů s výučním listem i maturitou obdobné, ale liší se v míře použití. Absolventi učebních oborů ve větší míře sami osobně navštěvovali firmy a častěji také začali podnikat. Naopak absolventi maturitních oborů více využívali k nalezení zaměstnání internet a informace od kamarádů a spolužáků.

 

Zdroj: NÚV