Paní Jana ve svém životě vystřídala různá zaměstnání. Naše služby vyhledala několik měsíců předtím, než jí měla skončit rodičovská dovolená, na které strávila se dvěma dětmi několik let. Měla zkušenost, že zaměstnání jí v minulosti často na začátku nadchlo, avšak po čase jej bez zájmu opouštěla, aby nalezla něco jiného, co ji „chytne“. Proto bylo Janiným přáním tentokrát najít práci, která ji vtáhne, u které vydrží delší dobu a bude na sobě moci pracovat.
Po prvních setkáních, kdy jsme společně probírali, co může kariérové poradenství v její situaci nabídnout, projevila klientka zájem o psychologickou diagnostiku. Tu nabízíme jako jeden ze způsobů, jak klientovu aktuální situaci prozkoumat, uchopit a pojmenovat. Obvykle tento způsob práce využíváme až po nějakém čase stráveném diskuzí s klientem, případně když narazíme na nějaký specifický účel, který by diagnostika mohla naplnit. O to více bylo potřeba při takto pojatém netradičním využití probrat očekávání, která klientka od tohoto způsobu sebepoznání má a realisticky představit možné výstupy. Při práci s testy jsme přesunuli pozornost od hledání toho, jaká práce by mohla naplnit klientčiny požadavky, k tomu, jak klientka sama sebe vidí, jak její pracovní zkušenosti odrážejí to, co je pro ni v práci důležité a jak prožívala opouštění svých dřívějších zaměstnání a nalézání nových. Výstupy diagnostiky posloužily jako pojivo, dávající širší význam konkrétním situacím z pracovního a osobního života. Diskuze nad nimi pomohla zaměřit pozornost klientky na sebe a zreflektovat to, čím si již prošla, kde se nyní nachází, co jsou její silné stránky a jaké důvody ji v minulosti vedly ke změně práce.
Postupem času jsme se několikrát vraceli k původní představě o nalezení vhodné práce. Z dnešního pohledu považuji za důležitý rozhovor, který jsme vedli na jednom ze setkání a který se odkazoval na článek Dalibora Špoka o hledání smyslu práce. Jak vlastně vnímáme svoje kariérové hledání? Nejsme příliš svázáni představou, že existuje nějaká správná odpověď, kterou bychom měli najít? Jakou hodnotu má samo hledání? Měli bychom si najít takovou práci, kterou ostatní považují za vhodnou a „normální“? Vypadalo to, že v průběhu času (pracovali jsme společně asi půl roku) se postoj paní Jany k hledání práce začal měnit. Mnohem více si začala uvědomovat svoje aktuální potřeby, zejména touhu po seberealizaci a pustila se do objevování své vnitřní síly, sebevědomí a skryté energie. To nakonec vedlo i k opravdovým změnám v jejím životě, pro vnějšího pozorovatele možná nevýznamným, ale pro paní Janu důležitým a osvobozujícím.
Jako výstup naší společné práce vznikl nakreslený „kariérový kompas“ zachycující čtyři pro klientku důležité oblasti:
Kariérový kompas sám o sobě nepřináší odpověď na původní klientčinu otázku, neukazuje na jednu konkrétní práci, která by klientku chytla a už nepustila. Kompas je navigační pomůcka, která ukazuje směr, ale neříká, kterou konkrétní cestou se dát. Proto může být užitečné mít ho po ruce, aby příležitostně asistoval při rozhodování a dlouhodobě pomáhal udržovat ten správný kurz.
Viktor Kulhavý, kariérový poradce CVV
Reflexe klientky:
Blížil se konec mé mateřské dovolené, obě děti měly brzy nastoupit do školky a já si uvědomila, že je čas zamyslet se nad svou budoucí prací. Než jsem šla na mateřskou dovolenou, vyzkoušela jsem si různé druhy práce, nejen jako zaměstnanec, ale i jako OSVČ. Získala jsem tak pocit, že nastal pravý čas konečně najít správný směr, tu ideální oblast činností, která by mě naplňovala a uspokojovala. Při našich konzultacích s panem Kulhavým jsme podrobně rozebírali má předchozí povolání, jejich pozitiva i negativa pro mě. Začala jsem se lépe orientovat ve svých nárocích i potřebách v profesním životě. Najít si ideální práci nyní musím sama, ale v Centru vzdělávání všem mě dokázali velmi dobře nasměrovat, podpořit a pomoci se zorientovat v profesním životě. Hledání správné cesty a vysněného povolání je totiž otázkou celoživotní.